Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. Utíkám za tebou

21. 5. 2015

jizva-wallpaper.jpg

8. Utíkám za tebou

Předchozí díl

Strávil celý den hledáním nějakých informací o Sophii, hledal cokoliv, co by mu mohlo pomoci ji najít. Poté, co mu zmizela z parkoviště u arény, vůbec netušil, kde by mohla bydlet, chodit do školy nebo kam chodit s novými kamarádky, které si jistě už našla. Seděl ve svém bytě, který byl nedaleko od Kapitolu, kde měl na něj výhled, jelikož bydlel v obrovském domě svého otce, který si koupil, protože pan Selder často odjížděl do Washigtonu za svými zákazníky a je bral jako malé vždy sebou. Nyní to patřilo Danielovi, který tady trávil většinu roku. Myslel si, že tady najde nějakou ženu, do které se zamiluje, ale většina z nich byly jen namyšlené slečinky, co ho chtěly kvůli slávě, oblíbenosti a penězům, proto se ani nedivil, že ho oslovila právě Sophie. Obyčejná chudá dívka z města, kde bydlel, když byl malý. Podíval se z okna, měl toho za den už dost, ale nevzdával se naděje, že někde musí být informace o tom, kde bydlí. Vzal mobil a vytočil, jak už poněkolikáté za den, číslo Sophie, ale ona to stále nebrala, očividně s ním nechtěla mluvit, nechtěla už nic mít se Seldery. Pak si ale vzpomněl, položil mobil na skleněný stolek před pohovkou a začal se hrabat v papírech, co našel ve složce od Sophii. Měla tam hodně věcích a soukromích, ale nenašel v nich nic, co by mu pomohlo k cíli, proto ani další polovinu nečetl. Ale teď mu hlavou blýskla vzpomínka hned na první list, snažil se ho najít a nakonec ho našel. Nebylo na něm nic o tom, kde bydlí, ale v dalších, co k němu patřili, to tam muselo někde být. Ještě chvíli se prohraboval hromádkami a pak to našel.

,,Jo, mám to a mám i tebe, Soph.“ usmál se sám pro sebe, vzal si mobil s sklíčky od auta a vyběhl ze svého bytu.

 

Daniel se rozhodl jet k domu tety Sophie, ale po cestě z domu ho potkal jeho trenér a pokynul ochrance, aby dávala na hvězdu kickboxu pozor. Na to, začal Dan protestovat, ale dostal na výběr. Buď bude mít ochranku poblíž, nebo nepojede nikam. Nakonec si vybral tak, jak Sam očekával, že si vybere. Daniel si vzal své drahé auto – Ferrari 458 Italia, které si koupil již před rokem, ale mělo málo najeto, moc s ním nejezdil, většinou jezdil Samovou limuzínou, protože trenér nedal jinak. Dnes si však vzal své červeně nablýskané ferrari a rozjel se k domu paní Rasoltové, která bydlela jen kousek od něj. Stačilo, když přijel na křižovatku vzdálenou sto metrů od jeho domu, odbočil doprava a ještě takhle odbočil dvakrát a dostal se před obrovský hotel GrandPalace, kde měla bydlet  dívka, kterou se snažil vypátrat již od včerejšího dne, když mu zmizela z dohledu a nechala mu složku se zajímavýma informacemi. Zajel před hotel a odevzdal klíče své ochrance, která zůstala stát u auta a nehnula ani brvou. Přišel na recepci, kde se na něj usmál mladý černoch.

,,Přejete si, pane?“ Daniel tam stál v černých riflích, černé rozepnuté bundě, pod tím měl sexy bílé a upnuté tričko a k tomu měl černé sluneční brýle. Ty si sundal, když k němu promluvil muž u recepce, ten ihned strnul a ztišil hlas.

,,Pan Daniel Selder, jak Vám můžu pomoci? Jestli chcete, máme spoustu-

,,Ne, děkuji. Hledám jistou dívku, jmenuje se Sophie Flaerová.“ sledoval muže, který se k němu naklonil.

,,Nezlobte se, ale nesmíme podávat informace o tom, kde se slečna Flearová a madam Rasoltová zdržují, natož v kterém pokoji bydlí. Máme to zakázané od pana Rasolta a to jméno Vám myslím něco říká.

,,Ano, je to osobní strážce našeho prezidenta, takže pak chápu, proč mlčíte. Ale, tohle je velmi důležité, potřebuji mluvit se slečnou Flaerovou.“ zkusil to ještě jednou na mladíka, ten se usmál a když zkontroloval, že se nikdo nedívá, tak zašeptal potichu směrem k Danielovi Selderovi.

,,Vidím, že slečnu Flaerovou nejspíš milujete, proto Vám povím, že se asi před hodinou vypravily s kamarádkou na nákupy a měly by se vrátit tak do večera, což je u mladé slečny tak mezi šestou až sedmou hodinou.

,,Děkuji moc.“ usmál se na mladíka a šel si sednou na pohovku naproti recepci, kde se rozhodl počkat na Sophii, s kterou si chtěl promluvit o vážné situaci, která nastala poté, co přišla na Nicka a to, co dělá. Všechny je dostal do potíží. Klaudie dostala týden domácí vězení za to, že vždy kryla Nicka a jeho nehorázné prohřešky, Nick tvrdě narazil doma, u babičky Sophii a dokonce i u dívky, kterou miloval a Daniel nevěděl, co má dělat. Procházel si všechny své možnosti, nakonec se opřel lokty o kolena a svěsil hlavu dolů, nutil se přemýšlet a vybrat tu nejlepší možnost, co by měl dělat. Zamiloval se do Sophie, ale ona milovala Nicka, ten ji však zradil a ona se cítila na dně a až tady se trochu zvedla a hodila pár věcí za hlavu, ale ne vše mohla jen tak zapomenout, to on věděl už od včerejška. Pak se rozhodl přestat neustále přemýšlet, vytáhl mobil a pokusil se znovu prozvonit Sophii.

 

,,Co myslíš? Tyhle nebo tyhle?“ z šatny vykoukla její kamarádka ze školy ve Washingtonu. Podívala se na šaty, co držela v ruce. Jedny byly celé černé a na jejím těle byly upnuté, takže jí dělaly krásnou křivku těla a ty druhé byly trochu volnější s velkým výstřihem, bez ramínek a její záda byla holá, což poutalo muže.

,,Myslím, že si vezmu oboje.“ nakonec to rozhodla její kamarádka za ni a zaplula zase do šatny, kde si oblékla své oblečení.

,,Proč si dneska tak moc zamlklá?“ z šatny se neustále ozýval hlas Katie, která si všimla špatné nálady Sophie.

,,To nic.“ ale jen, co to dopověděla, tak se ozvalo zavrnění mobilu a následně písnička Same love od Macklemore. Jen si povzdechla, když uslyšela tu písničku a viděla fotku toho, kdo jí volal.

,,Už zase ti někdo volá? Tak to vezmi ne? Budeš mít klid.“ byla to rada její kamarádky, která odsunula závěs a zatvářila se zvědavě.

,,Nebo je ta tvoje nálada právě kvůli tomu, že ti ten neznámý stále volá a ty mi nechceš říci, kdo to je.“ chtěla nakouknout, kdo jí volá, ale Soph to utnula a schovala mobil do zadní kapsy dříve, než se stihla Katie podívat a tím pádem zjistit, kdo ji celý den shání.

,,Achjo...ty mi nevěříš. Soph, pamatuješ, co jsme si řekli? Budeme při sobě vždy stát, radit si a budeme skvělé kamarádky spolu s tvou starou přítelkyní Samanthou, kterou naštěstí znám, protože jsem ji viděla v jednom sboru, co zpíval zde ve Washingtonu a tu Klaudii, tu mi musíš představit.“  zatleskala ručičkama a odnesla si oboje šaty k pokladně. Soph se musela usmát, pokud existoval někdo, kdo jí dokázal vyčarovat úsměv na tváři pak to byla Katie a...mobil znovu zavrněl, vytáhla ho a podívala se na displej, byl to zase on. Dívala se dlouhou chvíli na mobil, dokud ji neobjaly ruce kamarádky okolo ramen.

,,Tak to vezmi. Musí tě tak moc milovat, když ti volá celý den a ty mu to nechceš vzít. To je skoro na hraně mrchy.“ vyplázla jazyk na Sophii a přitiskla její hlavu ke svojí a následně je vyfotila v obchodě plného oblečení.

,,Nezapomeň to hned dát na Facebook.

,,Co myslíš, že se snažím teď hned dělat?“ se smíchem jí odsekla Katie.

,,Tak pojďme, teta bude mít už večeři a ty spíš dneska u nás a žádné výmluvy.“ Soph chytila novou kamarádku za ruku a táhla ji za sebou, i když slyšela mnoho protestů.

,,Ale, když tam budou nějací hezcí chlapi, pak beru a jdu sama a dobrovolně.“ zatočila se se svými taškami a málem trefila jednu starou paní s holčičkou.

,,Ups...tak to nebyl dobrý nápad. Mohla bych někoho zabít.“ zachichotala se a šla za Sophií, které jen protočila panenky a pomalu šla k taxi.

,,K hotelu GrandPalace, prosím.“ řekly obě sborově a začaly se spolu smát, jelikož si vzpomněli na několik historek a celou cestu k hotelu klábosily o všech možných trapasech a jiných holčičích věcích a Katie měla pocit, že se Sophii vrací dobrá nálada a konečně se cítí uvolněně.

 

Hrál si s mobilem, podíval se do seznamu hovorů. Jenom za včerejšek volal Sophii sedmkrát a dneska jí volal už od rána, takže si dokázal představit, jak vysoké je to číslo těch zmeškaných hovorů, ale on  sní potřeboval nutně mluvit, než udělá nějaké rozhodnutí a pak toho bude litovat. To nehodlal dopustit, musela vědět, že on tady vždy bude pro ni a bude jí oporou a vždy ho může požádat o pomoc. Schoval mobil a nasadil si brýle na oči, bylo již po sedmé a on tady čekal již několik hodin, proto se rozhodl to vzdát. Vydal se k východu, ale rychle se zastavil, dveřmi právě vešla Sophie s nějakou její novou kamarádkou, ta nesla několik tašek s oblečením, takže museli nakupovat docela dlouho. Sophie došla k recepci a chvíli se bavila s tím tmavým mladíkem, bylo vidět, že jsou přátelé a rozumí si.

,,Katie, tak jdeme.“ Sophie se usmála na kamarádku, chytila ji za loket a otočila se čelem k výtahu, aby dojely ke svému apartmá, jenže cesta byla zatarasená. Podívala se na něj a jen si povzdechla, přičemž vyhodila rukama.

,,Ty to nevzdáš, že ne?

,,Nikdy jsem nic nevzdal, k tomu jsem byl vedený odmala.

,,Co chceš?“ založila si ruce na hrudi a Katie se posunula kousek před ni, aby si prohlédla muže, se kterým její kamarádka mluví.

,,Je sexy.“ špitla, ale Daniel to slyšel, a tak si sundal brýle a podíval se na dívku s taškami na rukách. Ta se při pohledu na mladého kickboxera zasekla a ukázala rychle k výtahu.

,,Počkám tě tam. No páni, ty znáš Daniela Seldera. A mě nic neřekneš.“ poslední větu si zamumlala sama pro sebe, ale bohužel ji slyšeli všichni kolem ní. Tomu se začal smát mladý černoch na recepci a ona na něj hodila vražedný pohled, proto zmlkl.

,,Harry, dej mi klíčky od apartmá 357, díky.“ Sophie natáhla ruku k černochovi, ale pohled upírala na Daniela. Harry jí podal klíčky a ona je podala Danielovi.

,,Tady máš, dávám ti je, aby si nemusel každý den jezdit nebo mi volat a hledat mě. Takhle mě budeš moci hlídat lépe.“ odsekla mu a když chtěla jít za svou kamarádkou, opět jí zastoupil cestu.

,,Tak co chceš, Danieli Seldere? Mám tě totiž už plné zuby!“ zakřičela na celou recepci, což upoutalo pozornost všech přítomných. Zasekla se a podívala se po davu, co je pozoroval.

,,To nebyl asi dobrý nápad, co?“ pípla směrem k velmi známé hvězdě ve městě.

,,To asi ne.“ podíval se po lidech, pak si všiml skupinky dívek, co je pozorovali.

,,Daniel Selder je tady!!“ zaječela některá z nich a všechny se k nim rozeběhly s jásajícím jekotem. Daniel na nic nečekal, chytil Sophii za ruku a rozeběhl se k výtahu, na něj nastoupila Katie, ale oni nestihli doběhnout, aby se svezli.

,,No a co teď, pane chytráku?“ dala si ruce v bok, ale to už byla znovu chycena a tažena za ním po schodech hotelu. Vybíhali jedno patro za druhým, zbývalo jim už jen sedm poschodí z dvaceti devíti, i její rodina bydlela úplně v nejvyšší patře, ale Sophie se zastavila. Nemohla dýchat, opřela se o zeď a snažila se chytiti dech.

,,Pojď, už tam skoro jsme.“

,,Vážně? Někteří nejsou sportovci jako ty. Vůbec, nemáš tady co dělat, tak proč tady jsi a otravuješ mi život?“ povytáhla obočí.

,,Možná jsme s Nickem přece jen bratři a jsme do rodiny.

,,Vy dva se rozhodně nezapřete.“ sledovala jeho úsměv a pak se začala smát taky.

,,Tak pojď, ty lenochu.“ vzal si ji do náruče a rychle vyběhl zbývající patra, byl v dobré kondici a pro něj to byl dobrý trénink před zítřejším zápasem. Daniel ji postavil nahoře na nohy a oba zahlédli Katii, jak stojí u dveří apartmá a čeká na klíče.

,,No, kde jste?

,,Promiň.“ Sophie ji objala a dala se do odemykání dveří, když se odemkly, všichni vběhli dovnitř a práskli jimi ve chvíli, kdy byl slyšet jekot Danielových fanynek, které již dorazily do posledního patra. Všichni tři se svezli k zemi a poslouchali, jak fanynky ječí před dveřmi a klepou na ně.

,,Uf...bože, jsem mrtvá.

,,A co mám říkat já? Vždyť jsem tě ještě posledních několik pater vynesl v běhu.“ Daniel se usmál na Sophii, která mu úsměv opětovala.

,,A co teprve já?“ promluvila Katie a oba dva se na ni s povytaženým obočím podívali.

,,Ty?“ řekli sborově.

,,Ty si jela výtahem a ještě breptáš?“ Daniel se nestačil divit.

,,No tak se omlouvám, že jsem chtěla udělat drámo. Bylo to na lepší efekt, ale když se vám nelíbí, vaše mínus.“ Katie se zvedla a odnesla si tašky na pohovku v obýváku, kde sebou švihla.

,,Tvá kamarádka se mi začíná líbit, je s ní sranda.

,,No to jsem si mohla myslet. Abyste si vy dva nepadli do oka, to by bylo vážně divné.

,,Mně padla do oka jen jedna dívka.“ Daniel se podíval na Sophii, která přešla z úsměvu na nic neříkající výraz a vstala ze země následována mladým mužem. Chtěl něco říci, ale ozvala se rána na dveře jejich apartmá.

,,Myslím, že zavolám svou ochranku.

,,Dobrý nápad a já zavolám na recepci, ať sem někoho pošlou.“ Sophie šla k telefonu, který patřil k apartmá, kdyby se něco stalo a mohl se volat na recepci a vyřešit nějaký problém. Katie počkala, až Daniel odejde ke dveřím a vzdálí se od kuchyně, kde stála její kamarádka a pak se k ní rychle vydala, musela se zeptat na několik věcí a u ní to nepočká. 

Další díl

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

xDDD

(Bai Kitsunekabu-chan =^_^=, 21. 5. 2015 18:36)

Jo, Katie se mi taky líbí, myslím, že s Danielem bude další člověk za jedno a to si ji ještě radši nepředstavuju s Klaudií xDDD to bude teprv, jak by nová postava řekla, drámo xDDD Super, paráda, nádhera :D proč nepřidáváš častějc :D to moje stejně nikdo nečte, tak aspoň něco tu može mět úspěch, ne? :D

Re: xDDD

(En, 25. 5. 2015 19:54)

Děkuji jsem ráda, že se líbí a ano...Katie kdyby se dala do party s Klaudií tak je vymalováno..to by nepřežil nikdo - ani 3. světová by nebyla taková katastrofa :D...a co kecáš? Taky mi přijde, že si to přidávám pro sebe a pro tebe :D