Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. Přijmi mě a já ti dám svobodu

2. 7. 2016

kralovstvi-draku.jpg

18. Přijmi mě a já ti dám svobodu

Předchozí díl

Ráno se probudil. Všiml si, že dívka spí. Pohnul rukou, ale ucítil neskonalé teplo, podíval se a usmál se, poslechla ho ani se nepohnula, buď byla tak unavená a neměla sílu, nebo nechtěla další bolest, typoval by to druhé.

,,Výborně, kočičko. Už mě začínáš poslouchat a dělat to, co chci já.“ nemohl odolat možnosti, že by se teď na ní díval, její tvář, tu chtěl vidět. Lehl si na její tělo, sice byl zmožený, ale nemohl si pomoc, pak si ale vzpomněl na slib, co jí dal, možná by nebylo špatné udělat nějaké dobré gesto, třeba jí to aspoň trochu obměkčí a pro něj to bude taky příjemnější, teď začínal přemýšlet, jestli nebylo lepší, kdyby si vzal děvku, než divokou Omeru, ale pak si vzpomněl, že je to dívka, kterou miluje Braveg, jen kvůli tomu ji měl, ale když jí to poprvé udělal, nechtěl ji pustit ze svého lože. Pomalu do ní přisunul, snažil se být jemný, to byl problém, protože to nikdy nedělal, používal jen svou tvrdou taktiku, když se miloval s děvkami, ale ona nebyla obyčejná děvka, on to z ní udělal. Slyšel její povzdechnutí si.

,,Takže nespíš, jak vidíš, svůj slib jsem dodržel, nedělám ti to tvrdě.

,,Ale nic mi to neřekne, pusť mě!“ otevřela oči a vražedně se na něj podívala.

,,Ššš...nyní mě neruš při práci.“ miloval se s ní pomalu, ale dlouze, přesto mu párkrát kladla odpor a když to udělala, tak silně přitlačil, že vykřikla. Její pohlaví volalo po ukončení sexu, v životě nepocítila takovou bolest mezi svýma nohama, takže přijala chvíli, kdy skončil.

,,Krásná...“ zašeptal, pak se zvedl a ještě než odešel, připomněl jí.

,,Dneska za tebou přijde Kiane, tak dbej jejich rad.

 

Braveg seděl před nevěstincem celý večer, teprve když lord Meros usnul a dal Stalyse pokoj, rozhodl se jít vyčistit myšlenky. Vzal si koně a šel se projet, ale stejně nedokázal přestat myslet na svou dívku ještě ke všemu, když se drak v jeho těle dral na povrch. Chtěl jít Merose zabít, ale Braveg ho musel držet zpět, i když on sám by si přál to stejné, ale nemohl se prozradit. Sice šlo o jeho ženu, kterou drak i on miloval, ale kdyby se prozradil zabitím lorda Merose, jenom by jim to ztížil. Obrátil koně zpět a tryskem se vydal do města, přičemž se snažil vymyslet, jak se ze všech problémů dostat. Stalys byla omerkin a musela jíst čas od času lidské maso, jinak se její vnitřnosti začnou zžírat. Jeho drak v těle chtěl na svobodu a potřeboval svou omeru u sebe, pak tady byl ještě Meros. Zakroutil hlavou a nasměroval koně k hostinci, přivázal ho ke kůlu. Zrovna v tu chvíli si všiml, jak jeho úhlavní nepřítel vychází z bordelu a baví se s majitelem, něco si špitali. Bylo vidět, jak se nadutý lord tváří nevrle, pak podal obtloustlému muži stříbrňák. Braveg se na něj zamračil, ale když se k němu lord otočil, skryl pohled za hlavou koně. Jakmile lord odjel, ihned se vydal do nevěstince. Vzpomněl si při cestě na slova Margary, dívky v bordelu ve vesnici, kde předtím trávili čas, když bojovali proti žoldnéřům. Mluvila o tom, že by mu schovala Stalys, to už mu bylo k ničemu, ale chtěla, aby se postaral o její sestru, takže další problém pro něj.

,,Ksakru, ty ženy. Kde nejsou normální problémy, tam jsou tedy ženský.“ zabručel, pak si všiml přibližujícího se kočáru. Odtamtud vystoupila mladá žena, byla pohledná, mohlo by jí být tak něco okolo šestnácti možná sedmnácti. Měla docela štíhlé tělo, postavou tedy byla tak akorát. Její vlasy byly dlouhé plavé barvy, konečky měla hezky zvlněné a oči jí svítily modří jako bylo nebe. Každého zaujala, ale Bravegovi nic moc neřekla, ten reagoval jenom na svou divokou omeru. Zkoumal ale vzhled dívky, připomínala mu popisem sestru Margary, proto zkusil její jméno, to si pamatoval dobře, Margara mu ho kdysi prozradila.

,,Kiane..?

,,Ano? Přeje si tak okouzlující muž?
,,Jsi tedy sestra Margary?

,,To jsem.

,,V tom případě ti mám předat tohle.“ Braveg vytáhl zapečetěný dopis a podal jí ho. Věděl, co tam Margara napsala, ale čekal na reakci Kiane. Ta si zprávu přečetla a chytila ho za rukáv košile.

,,Pojď za mnou, mě můžeš věřit, pomůžu ti. Dlužím to své sestře, takže jí to tím pádem takhle splatím.“ Kiane vedla pohledného a tajemného muže za sebou. Šla tajnou chodbou, která vedla zezadu od nevěstince. Stačilo jen prolézt malou dírou pod domem a následovala jeskyně, která končila otvorem uprostřed nevěstince.

,,Hlavně o tomhle nikomu neříkej.“ Kiane naznačila, ať je zticha.

 

Ležela zmučeně na posteli, nemohla se ani pohnout, jelikož necítila tělo. Necítila spíše jen jednu část. Bolest byla šílená, ale to jí čekalo mockrát, pokud se odsud nedostane. Zatáhla za okovy, ale byla zesláblá. Moc pohybu nedokázala udělat, snažila se přetočit, ale ucítila palčivý tlak ve svém rozkroku. Ležet bylo nepohodlné, toho si už užila dost, proto si sedla a opřela se zády o postel. Sedět nebylo o nic lepší, jak ležet, ale aspoň si nepřipadala tak cudně, jako by se měla nabídnout každému, kdo vejde. Najednou uslyšela zarachocení klíči, musela to být ta dívka, co měla přijít. Dovnitř vstoupila krásná dívka, její vlasy byly jako zlato a oči modré jako oceán, byla menší než ona, ale byla tak akorát a hlavně byla na člověka moc přitažlivá. Ona musela vedle ní vypadat jako nicka. Dívka se podívala na její tělo a povytáhla obočí.

,,Oblékla bych se, ale jak vidíš...“ Stalys zatahala za okovy.

,,Jsem Kiane a nic se neděje, ale měla bych přes tebe něco přehodit, protože chce s tebou mluvit jistý muž.“ začala hledat deku, ale Stalys zavrčela. Dívka strnula, ale pak si uvědomila, že to bylo spokojené zabručení. Všimla si, jak se oči dívce zabarvily do červeno oranžové s jasnými žilkami.

,,Jak se sem dostal?

,,A kdo?“ Kiane nechápala, o čem dívka mluví, ale pak pochopila.

,,Bravegu...“ Stalys ho cítila. Měla sice otupělé smysl po tom jedu, co do ní Meros pouštěl, ale jeho vůni by si nikdy a nikde nespletla, jeho síla draka byla cítit dost daleko. Zpoza dveří vyšel on, jeho černé vlasy kontrastovaly s těmi světle modro zelenýma očima se žlutými žilkami uvnitř. Podle jeho výrazu bylo vidět, že měl o ni strach. Rychle k ní přiběhl a objal ji.

,,Ach, lásko, já se o tebe bál, je mi to tak líto.“ políbil ji na rty a ona to přijala. Chtěla ho obejmout rukama, ale okovy jí zabránily. Její dračí se milenec se na železa podíval, viděla, jak se mu zuřivostí pohybují tváře. Všimla si, že se mu objevily ostré dračí zuby, oči mu zazářily do různých barev, ale pak úplně zčernaly, jenom žluté žilky zůstaly. Položila mu ruku na tvář, tam dosáhla, a on tak zklidnil své dračí já. Jeho drak plál vztekem a on se přestal soustředit na jeho ovládnutí, když byl se Stalys, že toho drak ihned využil.

,,Cítím tvou bolest, och, zlato...“ stáhl ruku mezi její nohy, cítil obrovskou bolest, kterou jí lord způsobil svou touhou. Zkřivila obličej a sykla, když ucítila jeho ruku, ale tu měl jenom na tříslech, dál neše, ale i tak se mohla zbláznit, jak moc to bolelo. Jeho drak zařval vztekem, ale taky chtíčem, chtěl svou omeru. Chtěl ji mít jen pro sebe, ale to mu musel Braveg zatrhnout, už tak byla citlivá na lehký dotek. Sesbíral veškerou svou sílu, kterou uměl ovládnout a přiložil ruku na její pohlaví. Dívala se, jak mu z ruky vysvitla záře a najednou bolest zmizela. Nic necítila, byla v naprostém pořádku.

,,Je to lepší? Bolí to ještě?

,,Nic necítím, děkuji.“ hlavu si opřela o jeho rameno, sálal vztekem, to na něm poznala.

,,Musím tě od něj dostat, nemůžu za sebe ručit. Ty víš, kdo mě nutí dělat to, co bych možná i já nechtěl, ale v tomhle s ním souhlasím. Potřebuji někoho zabít a chci, aby to byl on.“ zavrčel, oba se ale podívali na dívku, která je sledovala.

,,Nebojte se, Braveg mě už informoval. Vím, kdo je a taky vím, že si omera, Teď vás nechám o samotě, ale před soumrakem musíš odejít, lord Meros mě tady s ní musí najít.“ Kiane se na ně usmála a dopřála jim trochu soukromí.

,,Je mi to tak líto, já..já nechtěla, prostě si mi ublížil a já-

,,Začala ses bránit a jelikož si divoký omerkin, tak si použila násilí a vztek. Já to chápu a odpustil jsem ti, ale bolí to. Byla to moje sestra a já ji miloval, přesto tebe miluji víc. Jsi jediná, kdo se mnou byl celou dobu.“ hladil ji po tváři, jenže pak se chytil za břicho a svaly na rukách se mu na chvíli začínaly klepat. Stalys ho chytila za ruku, nevěděla, co se to s ním děje, naštěstí to přestalo a Braveg se opět dlouze nadechl.

,,Co je..?“ odhrnula mu vlasy z tváře.

,,Drak, probral se a chce jen jedno, chce tě.

,,Tak proč si mě nevezmeš? Sílu na to máš, kdyby si mě chtěl spoutat, tak máš napůl vyhráno.“ zatáhla za okovy, které zachrastily.

,,Jenže já ti nechci ubližovat, vytrpěla sis toho dost, natož abych tě nutil do dalšího milování, ale ubíjí mě s ním tak moc bojovat. Je to jeho způsob, jak ti ukázat, že tě miluje a jsi jediná žena, kterou chce a taky si tě ,, označí,,. Nesnese pomyšlení, že tě měl jiný muž, když si jeho, proto tě chce a já vlastně taky, z většiny je to ale má touha...sakra, omero, nutíš mě tě i trochu nenávidět, jsi moje slabina a prokletí.

,,Jestli to chceš a drak taky, pak jsem jenom tvoje. Bravegu, já tě chci cítit, chci to jedině s tebou, nikomu jinému se neodevzdám jenom tobě.“ políbila ho na krk, ale to už ji srazil pod sebe, ale nebyl tvrdý, uměl se k ní chovat slušně, i když měl hroznou touhu draka.

,,Bude to bolet, hodně bolet, plane v nás touha a dlouho jsem tě necítil u sebe, musím to udělat pořádně, jako drak a taky je to můj trest za zabití členů naší rodiny.“ slyšela souhlasné zabručení draka v jeho hrudi, ale to tam vběhla Kiane.

,,Lord...lord Meros se vrací, asi něco tušil, a tak se rozhodl vrátit.“ podívala se na muže, jen chápavě přikývl a políbil omeru.

,,Musíš ještě počkat, musíš to s ním vydržet. Rve mi to srdce, ale musím být co nejmíň nápadný a pak si pro tebe přijdu. Nezapomínej, že je nám v patách nejspíš Mertem s Ilryou, určitě jí uzdravil a dal jí svou sílu draka.

,,Kdy tě zase uvidím?

,,Až přijde čas, ale budu neustále poblíž.“ políbil ji lehce na rty a pak se jí vysmekl z objetí, musel odejít, jinak by ji už nikdy nepustil. Kiane se na něj podívala, říkala mu tím, že se o ni bude starat. dobře, pokud to bude v její moci. Přikývl a odešel stejným vchodem, kterým do nevěstince přišel.

Pokračování příště...

Další díl

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(Diana, 22. 7. 2016 11:14)

Jééééj, pokračování! xD

Re: :-)

(En, 3. 8. 2016 20:12)

Díky moc, budu se snažit, ale vidím to až na konec srpna, protože o prázdninách nestíhám a píšu i jiné dílečky do ostatních mých příběhů. Tak prosím vydržte! :)

Re: Re: :-)

(Diana, 24. 9. 2016 18:13)

Vůbec nevadí :-)